Čeká Václava Havla osud Klementa Gottwalda?

Troufalá otázka. Provokativní. Ti dva přece nemají nic společného. Byli každý úplně jiný. To je pravda, ale podobnosti najdeme.

Oba dva byli u dějinného zlomu a stali se symboly své doby. KG byl první dělnický prezident. Kdysi prohlásil, že se jezdí do Moskvy učit, jak svým protivníkům zakroutit krkem. A naučil se to. Hrůzná 50. léta toho byla důkazem.

Václav Havel se po čase stal prvním nedělnickým prezidentem. Obrátil se na Západ a učil se také a chtěl realizovat svůj sen nepolitické politiky a otevřené občanské společnosti. Učitelé se hned našli, např. G. Soros. Chvíli to trvalo a také se mu to povedlo. A stejně jako KG, se i VH toho zúčastnil jen krátce.

Po 50. letech přišlo uvolnění let šedesátých, pražské jaro násilně zakončené srpnem 1968 a Husákova normalizace. Ovšem KG, symbol vítězného února, nikam nezmizel. Byl veleben už tím, že jeho obraz byl nesen v prvomájových průvodech, připomínán každou oslavou Vítězného února, poskytl své jméno městu, které mělo zapomenout na Baťu, a ačkoli žádným majitelem hutí nebyl, přesto Vítkovické železárny a Nová huť nesly jeho jméno (VŽKG, NHKG). A těch pojmenovaných ulic po něm.

Čas oponou trhnul, přišel samet a KG nejen upadl v zapomnění, ale stal se z něj masový vrah, jeho ulice byly masově přejmenovány, železárny a hutě vyhodily z názvu zkratku KG a Gottwaldov se stal znovu Zlínem. Vítězný únor přestal být oslavován, snad jen soudružka Semelová stále nosí květiny na jeho hrob. Vydrželo to něco málo přes 40 let, dvě generace.

Vyrůstal jsem v době, kdy byl KG veleben, ovšem nám to už nic neříkalo, jeho dobu jsme nezažili na rozdíl od našich rodičů a prarodičů. Takže to byla taková formalita.

My jsme měli Husáka, Jakeše a po dějinné změně Havla (a s ním Klause a Zemana). S VH jsme prožívali jeho prezidentské období. Ještě naše děti jeho působení pamatují, ale ta mladší generace už ho zná jen jako symbol ze školy. Podobně jako my jsme znali KG. Místo Vítězného února slavíme Vítězný listopad, těch ulic a náměstí VH zase tolik nemá, ale za to je po něm pojmenováno pražské letiště.

Máme za sebou Kristova léta od sametu, k těm 40 letům (dvě generace) už není tak daleko a nejspíš nás čeká (nebo prožíváme) další dějinný předěl. Protože nic netrvá věčně, ani VH nemusí být věčně veleben. Ostatně ani všemi není. A jako všichni měl i VH své škraloupy. Ty se samozřejmě nevyzdvihují, ale nikam nezmizely a v budoucím hodnocení mohou hrát svou roli.

Vzhledem k tomu, že u nás většinově chodíme ode zdi ke zdi, ani bych se příliš nedivil, kdyby dnes tak uctívaný symbol a idol byl zapomenut, či dokonce zatracen.

Ona ta praktická tzv. havlovská politika moc nefunguje, protože vůbec není praktická. Umí hlavně moralizovat a přednášet ideologické fráze a klišé. Je silná jen díky podpoře globalistů, podpoře médií hlavního proudu a díky roztříštěnosti a nepřipravenosti lokálních a národních struktur.

Pod povrchem to však bublá, zvláště u těch zaprděných Čecháčků. Blbá nálada stoupá a naše země opět nevzkvétá.

Ale možná se mýlím a bude tu Václav Havel na věčné časy, pardon For Ever samozřejmě. Věčnost bývá v lidské společnosti dočasná, tak dvě, tři generace. Ovšem jednotkou dočasnosti je jeden furt. Tak nevím.

Celé tohle zamyšlení a porovnání je jen taková metafora. Vlastně úplná kravina. Možná v rámci progresivismu nás čeká objev, že VH byl homosexuál a transgender černoška. No není to úžasné?

Jo, je. Až se mi z toho chce blít, velebnosti.