Může vyjít sázka na chcípající kobylu?

V dostizích by si na chcípající kobylu nikdo nevsadil. V přeneseném významu ovšem nevíme, kdo tou chcípající kobylou je, nebo to víme a bojíme se to říct, neboť víme, že nejvíc kope.

A kdo by chtěl být pokopán. Uvidíme, v jakém uspořádání přežijeme zimu, a co vše se bude dít. Na jaře je plánován nějaký termín nějakých Eurovoleb.

U nás se o to lidé moc nezajímají, tak nepředpokládám, že bude velká účast. Navíc u nás spíše euronadšenců ubývá, tak předpokládám, že většina voličů tyto volby vynechá. Stejně se bude spíše řešit domácí politika a je otázka, zda protestní strany dokáží zvednout své voliče a tím "potrestat" vládní strany.

SPOLU jde do voleb spolu. Nějaké důsledky to přinese. Pro lidovce a topku nejspíš záchranu a také asi nějaký ten evropský mandátek. Co to bude znamenat pro ODS? Jak definovat úspěch? Vlastními europoslanci nebo europoslanci celého uskupení?

Rozpustí se ODS ve Spolu, nebo vymění vedení? Myslím si, že to Eurovolby ještě nerozhodnou, protože nízká účast přinese zkreslenější výsledky. Úspěch předpokládám u Pirátů, v návrat socialistů nevěřím, ANO asi nějaké mandáty získá, STAN bude balancovat na hraně a SPD by mohla být na svém. Dost věštění, nálady ve společnosti se mění a vše může dopadnout jinak. I s tou účastí. Lidé to mohou pojmout jako jakési "referendum o vládě" a vyslat vládě jasný zpětný signál.

Při té vládní nedůvěře z toho ODS a Spolu může vyjít opravdu bídně. A v rámci Evropy a EU to může být také zajímavé. Vyplynou z toho nějaké trendy, něco, co Evropané cítí a co je trápí. A že toho není málo.

A kdo že je tou chcípající kobylou? Dosadit si za to můžeme cokoliv. Od politických stran, politiků, po současný společenský systém, který se vyčerpal a bude nahrazen. Změny už jsou hmatatelné, jen ti, kdož odchází na smetiště dějin, to nechtějí přijmout a chtějí pokračovat v tom svém starém.

Spíše to staré dobré ruší a nahrazují ho novým. A to nové může být lidské nebo nelidské, můžeme padnout do otroctví, nebo můžeme rozvíjet svět spolupráce a lidství.

Byť se zdá, že digitální otroctví je naším údělem a jsme tam naší věrchuškou vedeni, ne všichni to přijímají, mnozí se brání, a ještě další pomalu vytváří nový svět podle představ svých, ne podle představ globálního parazita, který je tou chcípající kobylou.

A kromě toho stále je tu mnohem vyšší síla a moc, a je úplně jedno, jak ji budeme nazývat. Takže ten Bůh, (Stvořitel, Vesmír, Zdroj) nebo zkrátka Příroda či Matka Země, si to rozhodnou podle svého. Budou na Zemi lidé žít a tvořit v souladu s přírodou a vzájemném respektu k sobě navzájem? Nebo NEBUDOU? Země a příroda lidi k ničemu nepotřebuje.

K čemu tedy směšné hry na nějaké volby a takovou či makovou Evropskou unii. Chcípající kobyla je tak jako tak ten náš starý svět. Soustřeďme se na to nové mladé hříbátko, na ten nový, rodící se svět. A snažme se, ať je k nám přívětivější, nedovolme ať ho řídí opět ti, kteří jako "globální parazité" vedou náš svět do záhuby, což je naprosto očividné a jen zaslepení to nevidí.