Nalodil jsem se na loď blogosvěta

Tímto zdejším čtenářům oznamuji, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. "potkávám" i s bývalými kolegy pisálky z Idnesu, jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.

Také s těmi, které jsem četl kdysi na blogu Aktuálně, z něhož byli vyhnáni a s některými kamarády, s nimiž se znám osobně. Samozřejmě své weby používám dál. Jsou odrazem mého tvoření, mé duše a mého stylu života.

Přes Vánoce jsem si odpočinul, přečetl zajímavé knihy Václava Cílka, Miroslava Bárty, Petra Hampla a Bena Kurase a díky nim se již neobávám příp. kolapsu naší civilizace. Protože vím, že je to součástí evoluce a potřebného zjednodušení systému, kterého bychom mohli dosáhnout i bez kolapsu, kdyby naše elity pochopili, co se děje a nechali si poradit, jak to udělat. Jedním z rádců mohl být nedávno zesnulý ekonom prof. Milan Zelený, který se zabýval re-lokalizací, decentralizací a změnami systému.

Existuje spousta inspirativních osobností, kterými se nechávám inspirovat a o jejichž názorech přemýšlím, byť bych s nimi třeba v něčem nesouhlasil, ale vážím si jich. Většinou to jsou přemýšliví lidé, kteří v sobě nesou pokoru, mají svědomí a sebereflexi, vědí, že se mohou mýlit a nebojí se přiznat chybu a změnit názor na základě nového poznání. Tomu se mj. říká moudrost.

Při sledování těchto inspirativních lidí (jejich knih, textů, rozhovorů) jsem přišel na společného jmenovatele, s nímž naprosto souzním. Změna musí přijít odspodu, pomoct si musíme hlavně sami a nejdůležitější bude naše adaptace a odolnost (resilience).

Nepřeju si kolaps, proto se i já svou troškou do mlýna snažím lidi "probouzet", povzbuzovat a inspirovat, aby se nám podařilo se mu vyhnout, nebo aspoň zpomalit ten náraz do zdi. Nedělám to na (a)sociálních sítích, takže mám opravdu malý dosah.

Abych ten dosah trochu posílil, šel jsem na blogosvět, který se mi zdá být tím, čím dříve byl i Idnes, tj. blogem svobodomyslným a rozmanitým, inspirativním díky tříbení různých názorů.