Nepoučitelní

Umíme se poučit a změnit své chování nebo ne? Asi jak kdo. Řeklo by se: co jste si zvolili, to máte. Opravdu? Tak Pětikoalici nikdo nevolil, to se jen spojila jedna zvolená trojkoalice s druhou zvolenou dvoukoalicí a mandátově to vyšlo.

Spojil je program "Antibabiš" a touha po moci. Propadlo milion hlasů a vždy tu jsou i nějací nevoliči (bývá to tak 30-40 % populace). Takže zas tak mocná většina, co si zvolila, co teď máme všichni na očích, to nebyla.

Jenže všichni nějak pociťujeme důsledky té volby, důsledky vládnutí. Každý samozřejmě jinak, jednak podle své peněženky, ale také podle svého přístupu k životu, svých pravd a přesvědčení.

Kdyby byl Fiala jen hrobařem ODS, tak by republice a národu prospěl. Jenže se zdá být spíš hrobařem celé České republiky. Paradoxně tím také může prospět. Přispět k probuzení lidí.

Připomeňme si úsloví "za vším hledej prachy" a nedávné či probíhající události, které části lidí způsobují utrpení a smrt, pro daleko menší část je to kšeft a prachy. Covid a vakcinace: vydělaly farmaceutické firmy a další výrobci (roušky, respirátory, desinfekce), válka: vydělávají zbrojaři.

Ekonomická krize, inflace, zelený úděl, chaos a bída je také pěkný kšeft. Dochází k přerozdělení bohatství. Ve prospěch těch nejbohatších a nejvlivnějších.

Naší největší chybou je, že (většinově) nevěříme, že by ti nahoře mohli být až takové svině. Mají zdánlivě vše ve svých rukou (politickou moc, média). Na druhou stranu je jich daleko méně a jejich největší slabinou je, že jsou hloupí, nadutí, chamtiví a zbabělí. Přesto se jim daří většinou lidí úspěšně manipulovat, držet ve strachu a brání tím jejich probouzení.

Nakonec mají jenom tu politickou a mediální moc. A více svými politickými zásahy ovlivňují ekonomiku, ikdyž v korporátním (inkluzivním a dohledovém) kapitalismu, je to skoro naopak. Globální korporace ovlivňují politiky tak, aby jednali v jejich prospěch, na úkor druhých. A takto zlobbovaní a sponzorovaní politici se činí. A činí tak rychle, zběsile a hloupě, že to má důsledky v životech lidí a ti se probouzejí, pochybují, kladou si otázky, hledají cesty a spojují se.

Vyrůstají tu jako houby po dešti různé (opoziční) skupiny, v nichž je naděje, že dojde k žádoucí změně, resp. že tu budou lidé, kteří z toho "chaosu a degenerace" vedoucích ke kolapsu, povedou regeneraci společnosti a návrat k řádu, ale již ne k tomu současnému výběrovému, tedy dvojímu metru, kdy pro jedny něco platí, pro druhé ne, kdy je dovoleno pánovi to, co není dovoleno kmánovi.

Asi se potřebujeme probudit kolapsem, nárazem do zdi, abychom opustili destrukci a degeneraci a začali s konstrukcí, regenerací, a hlavně spoluprací a respektem. Nebo to zvládneme bez kolapsu?