Politika na tripu

Žijeme ve zvláštní době. Současná politika odrazuje moudré, odvážné a rozhodné osobnosti. Ti se do ní nehrnou a vědí proč.

Ale aspoň se ukazují, čili ten potenciál je jaksi vidět hlavně mimo oficiální politiku, na ulici, v alternativních médiích, na akcích, besedách. Už si toho všimli i u ministra Rakušana a přikládají tzv. antisystémovému hnutí důležitost a nevědí kam ho zaškatulkovat.

Jenže, asi je vše jinak, než si představují naši politici. Poučky z politiky, které se učil a pak je učil náš pan premiér, zdá se už neplatí. Vývoj jde jiným směrem, příroda nás dostane tam, kam potřebuje. A my jako lidé se budeme muset přizpůsobit, jinak nepřežijeme.

Je vyšší moc, příroda i vesmír mají své cykly a my žijeme na konci možná více cyklů a zrodí se něco nového, ať již chceme či ne. Sami můžeme ovlivnit jen svůj život, a i to je (pro mnohé jedince) úkol nadlidský. V tomto společenském systému, který degradoval lidskou bytost na lidský zdroj, není ani divu.

Tak politiku chtějí dělat hlavně mocichtiví a zbabělí vychcánci, chamtivé podržtašky, slizouni, příp. lidé s mesiášskými sklony, takže člověka, abys tam pohledal. Sem tam se nějaký vyskytne. Nejvíc takových je v menší obci, kde to je hodně o práci (starosti starostů), kdežto v centru a ve velkých městech se v politice hraje prim (primátor, premiér).

Ta velká politika je pod vlivem zájmů, pod tlakem lobbistů, korporací, tajných služeb, médií. To se z toho nejednomu zatočí hlava. Aby to vydržel, pomůže si politik alkoholem a dnes moderně drogou. Ono asi být ožralý nebo zhulený je pro mnohé jediná možnost, jak to přežít. Ne každý dokáže být opojený jen mocí, postavením a tím, že se vidí v telce.

Tak si holt někteří vypomohou drogou. Aspoň se tím vysvětlují ta rozhodnutí, která činí. Oni jsou vlastně na tripu a vnímají realitu omámení bílým práškem nebo přes kouřovou clonu hulené mařenky, příp. zpití jak zákon káže. A pak se divíme, jak to tady s tou politikou a společností vypadá.

Lidé si dělají ze zhulených politiků srandu a sami se vydávají na trip. Tedy na výlet. Na výlet jinam. Mimo mainstream a tam nacházejí alternativní antisystémová hnutí. Ta nabízejí opravdu velkou rozmanitost, ne tu (režimem) vyžadovanou uniformitu. Protože o té rozmanitosti tvarů a forem ten život tady je.

Tak na ten trip prchají i voliči politiků na tripu. Prchají k alternativě, nebo k programovým nevoličům.

Nebo, že by mě ten mátový čaj tak zhulil, že nevím, co píšu?