Praha je všech Čechů ráj?

Části Čechů jistě. Dost lidí z Prahy žije (živí se v Praze), protože mimo Prahu by ve svých oborech nenašli práci, neboť v jiných regionech ta práce buď neexistuje, nebo je tam velmi omezená.

Např. práci ministerského úředníka nikde jinde, než v Praze dělat nemůžete. Také možnosti herců, divadelníků, galeristů jsou mnohem lepší v Praze než v regionu. Zkrátka v kultuře a umění se více uplatníte v Praze. Jako právníci, úředníci, zkrátka bílí límečci, se také lépe uživíte v Praze. Jsou tam i centrály globálních korporátů a velkých českých akciovek či státních podniků, velké nemocnice, vědecké ústavy, vysoké školy.

Jako traktoristovi vám tam pšenka asi moc nepokvete, byť ještě nějaká pole v Praze a kolem Prahy jsou. Jako řemeslník máte v anonymní Praze šanci i jako naprostý lempl. V sousedské atmosféře neanonymního venkova byste díky šeptandě brzy narazil a pohořel.

A teď se vydejme ven za cedule s označením Praha. Je lepší zajet kousek dál, protože velká část Středních Čech (ta k Praze blíže přimknutá) je vlastně noclehárnou Prahy. Ale už na okrajích Středočeského kraje směrem od Prahy je jiný svět. Sem tam regionální divadlo, okresní nemocnice, jiné rozložení hromadné dopravy a jiné složení obyvatel směrem k venkovským profesím, řemeslníkům, menším obchodníků, živnostníkům, dělníkům v továrnách a skladech, zemědělcům a v některých regionech i převažujícím důchodcům, protože mladí se stěhují z venkova do větších center a starší pro změnu utíkají z Prahy na venkov. K těm tak trochu patřím i já.

Akorát nejsem z Prahy, ale bydlím, žiju a pracuju v jejím nepříjemném dosahu. V Praze jsem studoval a také pracoval. Ovšem jednu zásadu jsem nikdy neporušil. Nikdy jsem tam nechtěl bydlet. Ani zadarmo. Současná Praha si sice zachovává své magično a mystično, nicméně pro mě je energeticky nevhodná. Jsem tam pár hodin a bývám z toho unavený, podrážděný a musím se dát doma zase do pohody. Výjimkou mohou být divadelní představení a to, co mě zajímá, kdy a kde se sejdu s lidmi, které mám rád.

Ale jinak pražskou atmosféru shonu a stresu velkoměsta opravdu nemusím a prchám domů. Jenže čím dál tím víc ke mně na maloměsto (nedaleko od Prahy) přichází ta "pražská atmosféra", která je pro mě nevlídná a energeticky mě vyčerpává. Proto dočerpávám energii ještě dál od Prahy, v podhůří Krkonoš, kousek od Jilemnice. Tam mám svůj soukromý ráj.

Ten pražský, nechám Pražákům. Paradoxně si poměrně rozumím s některými Pražáky na vsi. To jsou ti, kteří z Prahy na ten venkov utíkají, aby se nadýchali čerstvého vzduchu a prožili si klidnější venkovskou atmosféru. V ráji poměrně dál od Prahy.