Ropa a plyn nejen v mých chemických vzpomínkách

Velkou část života jsem se profesně zabýval chemií a seznámil jsem se s různými dílčími obory, aplikacemi a aspekty této nádherné vědy. Pracoval jsem v továrnách, laboratořích, výzkumných institucích a jeden čas jsem chemii i učil.

K čemu je třeba ropa? Každý ví, že se z ní vyrábí nafta a benzín do spalovacích motorů aut, že se s ní dá i topit (starší vzpomenou na kamna nafťáky). Lidé celkem chápou průšvih zastavení dodávek ropy jako nedostatku a/nebo zdražení pohonných hmot. Ani v tomto případě nejde jen o osobní a nákladní auta, ale také vlaky, traktory, lodě, letadla, motorky, motorové sekačky, pily atd. Žijeme v době plastové, tak si vzpomeňte, kde se všude plasty používají. A z jaké suroviny se plasty získávají? Přece z ropy. Víte, že z ropy je také asfalt? V současné době jsme na ropě poměrně dost závislí. Jistě, můžeme méně jezdit auty, méně kupovat plastové výrobky, méně opravovat silnice. Drahá ropa je nám zkrátka drahá.

A co ten plyn? Zemní plyn nahradil svítiplyn, postupně zmizely neekologické zdroje a paliva jako např. mazut. Vybudovali jsme infrastrukturu plynových kotelen, plynovými kotli v domácnostech postupně nahradili kamna a kotle na uhlí. Dnes jsme k tomu přidali tepelná čerpadla, fotovoltaiku, bioplynové stanice. Trochu jsme ty zdroje tepelné energie diverzifikovali, přesto plyn ve vytápění domácností a v průmyslu hraje klíčovou roli.

Dřív jsme měli plynárenství ve vlastních rukou. Transgas byl státní podnik (později snad státní akciovka), který se staral o tranzit plynu k nám a dále do dalších zemí, vybudoval zde zásobníky plynu, které přes léto naplnil. O distribuci se staraly regionální distribuce jako např. Středočeská plynárenská. Píšu o době (1998 až 2008), kdy jsem měl možnost na ty zásobníky pracovně jezdit. Jak je to dnes? Rozděleno do několika společností, a hlavně snad žádná z nich nepatří českému státu. Ale moc o tom nevím. V době, kdy jsem byl u toho byly uzavřeny dlouhodobé kontrakty s poměrně stabilní (a příznivou) cenou za plyn.

Ovšem podobně jako ropa není plyn jen na topení a vaření. Je důležitý v zemědělství, a tedy i v potravinářství. Dovedete si intenzivní zemědělství představit bez průmyslových hnojiv? Existují i hnojiva statková (organická), ale ta mohou vznikat pouze tam, kde se chovají hospodářská zvířata. Takže díky tomu, že chovů hospodářských zvířat u nás výrazně ubylo, jsme tedy více závislí na produkci hnojiv průmyslových, zejména dusíkatých. Základem pro výrobu ledků (dusičnanů) je čpavek, který se připraví přímou syntézou dusíku a vodíku. Jak to souvisí se zemním plynem? Dusík se připraví ze vzduchu, ale s vodíkem je to složitější. Vyrábí se z metanu a zdrojem metanu (vlastně skoro samotným metanem) je zemní plyn. Ten ruský ho obsahuje až 98 procent.

A tady je jádro pudla. Ke všemu potřebujete energii, tj. i plyn a ropu. V naší současné infrastruktuře jsou tyto suroviny nenahraditelné (určitě ne v nějaké extrémně krátké době) a jak jsem se pokusil nastínit, jsou i významnou surovinou pro další výroby v současnosti nezbytné.

Nechceme-li být závislí na ruském plynu a ropě, musíme restrukturalizovat náš průmysl, což nemůže být ze dne na den a samozřejmě to nebude bezbolestné. Ale hlavně bychom se měli zastat sami sebe, abychom to dokázali zvládnout. Tedy, aby ti, kteří jsou u vesla, jen hystericky nekřičeli a neukazovali na viníka, ale začali něco dělat a řešit. Abychom tuto výzvu doby dokázali zvládnout.

Naším štěstím je, že chytré hlavy na to máme, naším neštěstím jsou duté hlavy ve funkci žáby na prameni, kteří je k tomu nechtějí pustit, a hlavně je ani neposlouchají.