Tak prý hrozí krach státu

Řekl nám prý v Blesku premiér. Je už konečně třeba přijmout důchodovou reformu a šetřit. Začít s rozpočtovou odpovědností a skoncovat s Babišovým rozhazováním a zadlužováním.

Začínáme u důchodců a pošťáků. Kdo přijde na řadu další? Kuchařky, školníci a pedagogové volného času? Živnostníci to už balí sami. Vyžírkové jedni, co platí malé sociální pojištění? Ne, to jsou ti, co sice chtějí státu dávat co nejméně, ale na oplátku po něm nic nechtějí. Chtějí po něm jen, aby jim dal pokoj. Ale stát ne. Ten jim umí akorát házet klacky pod nohy, všechny buzerovat a kontrolovat.

Kdy dojde na parazitické úřednictvo? Kdy se na něm začne šetřit? Není nakonec krach státu cestou ven z neúměrně přebujelé byrokracie? Kdy jindy bychom se mohli zbavit většiny nepotřebných parazitů, kteří nám všem pořád pouští žilou?

Tak pane premiére. Nebojte se a plnou parou vpřed. Vy to určitě dokážete. Kdo jiný než Vaše vláda, přivede tenhle stát ke krachu? Úspěšně na tom pracujete víc jako rok a teď se budete krachu státu obávat?

Mnozí z nás dolních deseti milionů s tím počítáme, snažíme se na to připravit a někteří se na to vyloženě těší. Je totiž třeba, abyste své recepty poznali na vlastní kůži a vyděsilo vás Vaše vlastní dílo, které jste stvořili.

Jistě, nejvíc by to měli odskákat ti dole, ale ti budou brzy osvobozeni od majetku, nebudou nic mít, tudíž nebudou na ničem lpět a také už si od nich (na nich) nebudete moct nic vzít. Bude dokonáno, parazité vyžrali své hostitele.

Říká se, že když padají hvězdy, máme si něco přát. Nyní padají banky, máme si také něco přát? Když už máme krachnout, tak ať je to kurva rychle. A nejspíš ten státní bankrot nebude jen taková metafora.

Když už jsme u těch metafor, víte, jaká zazněla na Václaváku 11. března? "To, co Američané sestřelili, nebylo ani UFO, ani čínský meteorologický balón, ale ulítlý Fialův deštník proti drahotě!" A vy teď pane premiére chcete čelit krachu státu bez deštníku?