Když se na dění člověk podívá z výšky, z nadhledu a nezaujatě, tak pozoruje (vidí) změny. Ty pomalu probublávají na povrch. A nyní se ptá, co s tím? Jak se k tomu postavit? A může začít rozpočítávat.
Upřímně. Rád bych to tak měl. Pokouším se o to, aby mi vláda byla "ukradená", abych o ní moc nevěděl, aby mě absolutně nezajímala. Nejen tahle, ale jakákoliv další.
Řekl nám prý v Blesku premiér. Je už konečně třeba přijmout důchodovou reformu a šetřit. Začít s rozpočtovou odpovědností a skoncovat s Babišovým rozhazováním a zadlužováním.
"Nejdřív vás ignorují, pak se vám vysmívají, pak s vámi bojují a pak zvítězíte!" Tento výrok je připisován indickému vůdci Gándhímu.
Jasně, covid teď prostě není mediální téma. Vytratilo se. Nyní jsme metaforicky ve válce. Nebo už prakticky? Našel se totiž další příkop mezi "chcimíry" a "chciválky". Ještěže ty české nálepky jsou tak hezké.
Co vše se sem dá zahrnout? Asi nejvíce viditelná je ta "politická", tak jí začněme. Jsou různé proudy, skupiny, zájmy. Je nějaká jednotící linka?
Docela zima, celkově dlouhé. Jinak dobře moderované, někteří řečníci ukecaní, někteří slabší, jiní silnější. Osobně mě nejvíc zaujali Michal Semín, Vidlák, a pak bych dal přednost video-pozdravům: Staněk, Pollert, Beran. Tyto proslovy se mnou asi nejvíc ladily.
Naše civilizace jde do kytek, nic už nebude tak jako dřív. Poslední zhasne. Jde o samo-naplňující se proroctví? Aneb co je psáno, to je dáno?
Jak prohlásil Benjamin Franklin "existují dvě jistoty: daně a smrt". Z toho asi plyne, že placení daní se zbavím jedině smrtí. Ale možná je tu i jiná možnost. Přestane existovat stát a (nebo) jeho schopnost daně vybírat.
Kdo je ten "první lid"? Jsou to lidé ze slonovinových věží, lidé z byrokratických aparátů globálních korporací a státních úřadů. Můžeme jim říkat postaru lidé "bílých límečků".
Ptám se sám sebe, proč jít na demonstraci a jaký k tomu najít motiv? Nemám moc rád davy a davovou psychózu, která je ovlivnitelná, ale došlo to tak daleko, že se ptám: zúčastním se demonstrace? A odpovídám: Ano.
Nebo už ne? Nebo je to příprava na úplně jiné uspořádání společnosti? Osobně bych raději viděl to druhé. To první je o egu a stejném (již několikrát) opakovaném pokusu a omylu. To druhé je o uvědomění si potřeb hledat odvážná řešení, najít příčiny a vyřešit je. Je to o vyvedení lidí z chaosu a bídy, do kterého nás přivádí tento...