… řekl Hřib. A já mu fandím. Pojmenoval byrokracii a vyhodnotil, že by vše líp (minimálně to školství) řídily kraje.
To jsou mi ale paradoxy, pane Vaněk. Jsem si vzpomněl při příležitosti emočně vypjatého svátku, kdy jedni kytičku položit mohou a druzí nesmí, kdy jedni slaví a druzí protestují. Vypískáni jsou jedni i druzí. A té lhostejné mlčící většině je to (naštěstí?) jedno. Ta se těší na příště, ani ne tak z důvodu, že někteří kladeči věnců už tam nebudou,...
Dělat chyby a mít pochyby, je jednak přirozené a jednak se tím získává zkušenost. Z chyby se dá poučit a příště už ji nedělat, pochyby vedou k přemýšlení o věci, hledání souvislostí a poznání.
Je na místě takováto úvaha? Není to šíření poplašné zprávy? Pokud by opravdu přišel nějaký válečný celosvětový nukleární Armagedon, pak taková úvaha nemá ani smysl a už nebude nikoho ani zajímat a málokdo by se ji vůbec dozvěděl.
V jedné osobě. Jsem rád obyvatelem nádherné země ve středu Evropy. Je to země česká, domov můj, kde voda hučí po lučinách, ve skalinách šumí bory, zkrátka zemský ráj to na pohled.
Jaký je v tom rozdíl? Přece to jsou všechno "neziskovky", tedy nevládní organizace v tzv. neziskovém sektoru. Ale rozdíly jsou, prostě není neziskovka jako neziskovka.
Politické strany jsou vlastně obchodní korporace obchodující s podílem na moci prostřednictvím voleb. Jenže ta moc je sama o sobě omezená a rozhodují o ní často ti, kteří tahají za nitky v pozadí, mají své zájmy a dávají do toho peníze a za ty pak chtějí něco zpět.
Dnes jsou hovory s robotem běžnou záležitostí. Voláte-li do velkého korporátu jako mobilnímu operátorovi, bance, pojišťovně nebo dodavateli energie, téměř vždy mluvíte s robotem. Vyslechnete si, že hovor je monitorován a pak stisknete číslo podle nabídky, kterou si vyberete.
Jinak jsou spíš ticho po pěšině, nebo hrozně nenápadní. Nebudu se věnovat běžné propagaci a propagandě v souvislosti s volbami a politikou. Spíš srovnám ten dvojí (dozi)metr při výročích významných událostí či známých osobností.
Šašek počmáranej, klaun. Výborný Bolek Polívka a jeho televizní Manéž. Cirkus a jeho klauni. Klauni, to je ale extra-třída. Politici, ti naši obzvlášť, úrovně klaunů rozhodně nedosahují. A když tak naprosto nechtěně. Pověstná je scénka s Nutellou, aneb nákup našeho premiérového šaška v Německu.
Býval jsem pravidelným voličem, který žádné volby nevynechal. Volil jsem menšinově. Ne vítěze. Volební systém u nás vede ke koalicím. V období velkých stran (za Klausovy velké ODS a Zemanovy velké ČSSD) jsem volil (Luxovy) lidovce. Proč?
Je to katastrofa, někde to dosáhlo i rozměrů apokalypsy, je to takový očistec. Pán tvorstva je spláchnut do kanálu. Příroda je mocnější a ukazuje nám, jak nás lehce může zničit.